Migrace obyvatelstva
Migrace v užším slova smyslu
- Prostorové přemístění osoby mezi dvěma územními jednotkami, jehož důsledkem je změna bydliště.
Migrace v širším slova smyslu
- Pohyb obyvatel z důvodu uspokojování potřeb:
- migrace jako trvalé, jednorázové přemístění,
- pravidelné pohyby (dojížďka do škol, zaměstnání),
- nepravidelné pohyby (dojížďka za nákupem, za službami, rekreační cesty, pracovní, studijní cesty).
Komplexní proces – nutnost studia v rámci více vědních disciplín –
geografie,
ekonomie,
demografie,
sociologie,
historie a dalších.
Základní proudy mezinárodní migrace:
„Pull“ a „push“ faktory
- „Push“ faktory – ekonomická nestabilita životních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboženské a národnostní střety, zhoršování kvality životního prostředí.
- „Pull“ faktory (přitahují migranty do západních zemí) – politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita života, svoboda a možnost seberealizace.
Měření migračních pohybů
- Absolutní počty
- Migrační obrat = přistěhovalí + vystěhovalí
- Migrační saldo = přistěhovalí – vystěhovalí
- Migrační účinnost = migrační saldo / migrační obrat
Současná migrace
- Podíl trvalé migrace klesá, dočasná migrace se stává normou;
- Rozšiřuje se rámec mezinárodní migrace;
- Převládá migrace dobrovolná;
- Jedním z hlavních motivů je sjednocení rodin;
- Roste význam ilegálních migračních proudů;
- Roste účast žen.
Uprchlíci
- Uprchlík – člověk naplňující definici Ženevské smlouvy o právním postavení uprchlíků (1951; 131 podpisů)
- Uprchlíkem je ten, kdo se vzhledem k opodstatněnému strachu z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti ke zvláštní sociální skupině nebo pro politické názory nachází mimo zemi své příslušnosti a díky tomuto strachu nemůže nebo nechce využít obrany této země, nebo zda se bez příslušnosti nachází mimo zemi svého dřívějšího stálého bydliště a v důsledku takových událostí se tam ze strachu nemůže nebo nechce vrátit.
- Chrání a pomáhá Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. (Dnes chrání přes 17 mil. lidí ve 119 zemích.)
Členění migračních pohybů
- Migrační pohyby se člení podle překročení hranic, směru, vzdálenosti (vnitrostátní x mezistátní, krátké, venkov x na město),
- podle procesu rozhodování (dobrovolné x nucené),
- podle legálnosti,
- podle času (pravidelné x nepravidelné, návratové x bez návratu),
- podle důvodu (politické x ekonomické),
- podle počtu (individuální x skupiny).
Migrace v historii
- Velká řecká kolonizace (8. až 6. stol. př. n. l.) – snaha získat novou půdu, důsledek přelidnění v řeckých městských státech, potřeba surovin pro řemeslnou výrobu, odbytiště zboží
- Stěhování národů (4. až 7. stol.) – velké migrace kmenů v Asii a Evropě, ovlivnilo zásadním způsobem vývoj Evropy. Dvě etapy – germánská (do 6. stol.) a slovanská.
- Vpád Arabů (7. a 8. stol.) – ovlivnil oblast Středomoří a Středního východu.
- Od 17. stol. do 2. sv. války – 65 milionů lidí z Evropy do Ameriky, 17 milionů do Afriky a Austrálie.
- 2. světová válka – vysídlení či smrt více než 50 milionů lidí.
- Poválečné období – vysídlení 10 milionů Němců z východní Evropy.
- Rozdělení Indie a Pákistánu – přesun 18 milionů lidí.
- Vytvoření Izraele – přišly sem 3 miliony Židů.
- Vietnamská válka – přes 600 tisíc lidí uteklo z jižního Vietnamu.
- Sovětská invaze do Afghánistánu – miliony Afghánců utekly do Íránu a Pákistánu.
- Rozdělení Jugoslávie.
- Rozpad SSSR.
Migrace v současnosti
- Nejvíce emigrantů z Afghánistánu (4 500 000) a Palestiny (4 123 000).
- Množství lidí žijících v jiném státě, než kde se narodili, se odhaduje na 150 – 180 milionů.
- Před 30 lety bylo toto číslo zhruba poloviční.
- Nejvíce migrace – Austrálie (24 %), Kanada (17 %), Švédsko (12 %) a USA (10 % obyvatelstva tvořeno migranty).