pánve : Džungarská pánev, Tarimská pánev, Ferganská kotlina (nížina) (Uzbekistán) – nejúrodnější oblast střední Asie, pánev Sichnan = Sečuánská pánev – výskyt pandy
řeky: Ob – nejdelší – 5400 km s přítokem Irtyš, Jenisej s přítokem Angara – vytéká jako jediná z jezera Bajkal, Lena, Indigirka, Kolyma - úmoří severního ledového oceánu, Amur, Usuri – přítok řeky Amur, Huang He = Žlutá řeka, Chang Jang, Xi Jang, Mekong - Tichý oceán, Iravadi, Ganga, Indus, Brahmaputra – vlévá se do Gangy, Eufrat, Tigris - Indický oceán, Syrgarja, Amudarja – bezotoková olbast – vlévají se do Aralského jezera, řeka Don – vlévá se do Atlantského oceánu => řeky Asie se vlévají do všech oceánů, řeka Jordán – posvátná řeka – bezotoková ooblast
jezera: Kaspické moře – největší jezero na světě, Bajkalské – vtéká do něj přes 300 řek – největší řeka - Angara, nejhlubší na světě, tektonického původu, 1637 m hluboké, bývalo jedno z nejčistčích jezer světa, nejstarší jezero na zemi, Balchaš – část je slaná, Aralské – postupně vysychá, Issyk – Kul, Tajmyr – ledovcového původu; Aralské a Kaspické – slaná, tzv. zbytková, Lobnor – Čína, Tonlesap – Kamodža, Van – turecké jezero, Mrtvé moře – hladina 400 m pod hladinou moře = kryptodeprese, nejslanější – 35 promile – na litr vody 35 gramů soli, nežijí zde žádní živočichové
pouště: Nafúd, Rub al – Chálí, Syrská, Velká solná, Taklamakan, plošina Dekan (polopoušť), Gobi, Kyzylkun, Karakum, Lút
podnebí
všechny podnební pásy
kontinentální efekt – čím delší vzdálenost od moře, tím větší sou rozdíly mezi létem a zimou, sušší podnebí – narůstá od západu k východu
největší je mírné podnebí – vanou zde západní větry – od 30. po 60. rovnoběžku
subpolární pás – severní pobřeží s ostrovy, drsné polární podnebí s nízkými teplotami a srážkami, Ojmjakon až -80°C, nejchladnější místo na světě, v létě 25°C
mírný pás – sahá do 40. rovnoběžky, nejširší
subtropický – od 40. rovnoběžky zbytek Asie kromě nejjižnějších částí, teplo, sucho, pouště, savany, vanou zde monzuny – souvisí s teplotou pevniny, letní směřuje z moře na pevninu, v zimě naopak
Čerapundží – vých. Indie, nejdeštivějí místo
tropický pás – od obratníka raka na jih
vegetační pásy
tundra – chladné oblasti, pobřeží severního oceánu, je i na vrcholech Himaláje, Pamiru; mechy, lišejník, zakrslé břízy, brusinky, borůvky, sob, medvěď, lišky, los, jak – podobné krávě
step – je zde sucho; pastevectví, hlavně v Mongolsku, kůň převalského
listnaté lesy – Kavkaz a vých. Čína, Kavkaz – poslední místo, kde v přírodě žijí zubři
pouště a polopouště – mírný a sub. pás
savana
tropické lesy
obyvatelstvo
nejméně osídlené – Sibiř, pouště, Arabský poloostrov, vysoké hory, ve stepích také méně, v tropických lesech také málo obyvatel
juty – příbytky kočovných mongolů
hustě zalidněné oblasti – Bankladéž, Japonsko, Jáva, Indogandžská nížina, východní pobřeží Číny, Jižní Korea, většina obyvatel žije na venkově
největší aglomerace – od Tokia směrem na jih – 30 mil. obyv. – pobřeží Japonska, kolem města Bobmaj v Indii – 20 mil., Šanghaj, Kalkata – Indie, Soul, Jakarta – Jáva, Dilí a Nové Dilí, Teherán
nejvíce obyvatel – Čína a Indie, Čína – zavedla regulaci, v Indii se také pokouší, ale je tam kastovnický systém, Indie – nejvyšší nárůst obyvatel, nejvíc dětí na jednu ženu – 8 – Jemen, 6-7 – Pakistán, Jordánsko, Laos, Saúdská arábie
nejlidnatější stát – Čína
Indie – 4 děti na ženu
Indonésie – 2
složení obyvatelstva: mongoloidní rasa – 60 % - jihovýchodní Asie, Sibiř, 35 % bílá rasa – Rusko, Sibiř, Střední Asie, černá rasa – jihovýchodní Asie
jazykové rozdělení: Indoevropské jazyky – bílá rasa – ruština, řečtina, íránské jazyky – perština, kurdština, arménština, indické jazyky – Indie, Pakistán, Bangladéš