Wolkerovou smrtí období proletářské poezie slábne a pomalu se ztrácí z literární scény
Objevuje se poetismus – 2. pol. 20. let
Avantgardní skupina poetistů – střediskem byl Devětsil – zahrnovala přední představitele literatury, divadla, architektury a výtvarného umění
Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl
Pojem poetismus se objevil v roce 1924 – Karel Teige vytvořil stať pod názvem Poetismus – tato stať byla poprvé uveřejněna v brněnském časopisu Host
1828 vznikl Manifest poetismu – uveřejněn v 9. čísle Revue Devětsil – autoři Karel Teige a Vítězslav Nezval
poezie citová, poezie štěstí, mizí tragično
rozšiřují se hranice uměleckého myšlení
objevují se tu nová témata, nové tvůrčí postupy
objevuje se výhradně v Čechách
objevuje se tu polytematická báseň
prostředníkem mezi francouzskou avantgardní poezií a českou poválečnou generací byl Karel Čapek – vytvořil antalogii Francouzská poezie nové doby – druhé vydání 1936 – napsal k tomu předmluvu Vítězslav Nezval – Průvodce mladých básníků
projevuje se tu krize konce 20. let - sociální nejistoty, radostný pocit byl vystřídán pocitem tragična
Surrealismus
pražská surrealistická skupina byla vytvořena roku 1934
poprvé vystoupila na veřejnost v květnu 34 v síni Mánesu - Nezval a Teige veřejně ohlásili, že poetismus přechází v surrealismus
surrealismus = nadrealismus
literární a umělecký směr – spontánně bez rozumové kontroly vypovídá o tom, co se děje v podvědomí člověka
automatický text – autorovy dojmy, myšlenky, představy
surrealisté odmítali v umění logiku, chtěli plně osvobodit lidskou fantazii
bezprostředně vyjadřovali svoje dojmy, pocity, nálady
odmítali pravidelný rytmus a rým
za zakladatele surrealismu se považuje André Breton – v roce 1920 vytvořil knihu Magnetická pole – první surrealistický text
k surrealismu se hlásil i Tristan Tzara, Paul Eluard, Louis Aragon
Nezval podnikl cestu do Francie, kde se seznámil s Bretonem a Eluardem – odtud vytěžil téma pro sbírku Sbohem a šáteček, která už byla poznamenána surrealistickým vlivem
Pražská surrealistická skupina rozvíjela svou činnost do roku 1938, kdy se po Nezvalově odchodu rozpadla
Některé pozitivní hodnoty surrealismu přežily i válečné období, dokonce přežily až do 60. - 70. let – surrealismus se objevuje v umění koláže Jiřího Koláře, plastiky a obrazy Mikuláše Medka
Za 2. světové války mladší skupina surrealistů – skupina Ra – vydávali sborníky
VÍTÌZSLAV NEZVAL
1900 - 1958
jedna z největších osobností české avantgardy
narodil se v Biskoupkách
syn ředitele
v mládí vyrůstal na venkově, s velkoměstským životem se setkal až v Brně, kde krátce studoval práva
od roku 1920 pobýval v Praze
říká, že je Praha zázračné město stvořené pro poezii
básnická sbírka: Praha s prsty deště
esej: Pražský chodec
v Praze studoval filosofii, přechodně dramaturgicky působil v Osvobozeném divadle, jinak žil volně jako spisovatel z povolání
po roce 1945 zastával různé oficiální funkce
umírá roku 1958
básnická kniha: Most
první sbírka
vzpomíná na mládí, na středoškolská studia
objevují se tu dojmy z rodného moravského venkova
báseň: Podzim
1922 se stal členem Devětsilu
poetismus:
1922 – sbírka: Podivuhodný kouzelník
básně vycházely nejprve ve sborníku Devětsil
básnická autoportrét
1924 – sbírka: Pantomima
programový manifest poetismu
soubor krátkých prozaických textů a krátkých básní
pohrává si s jazykem – jazykové hříčky
básnické texty
součástí je cyklus: Abeceda - básně vznikaly bez předběžného plánu na základě obrazotvornosti, sluchové nebo zrakové, většina čtyřverší, „hra se slovy“
sbírka „Akrobat"
sbírka „Dobrodružství noci a vějíře"
„Hra v kostky“
básnický soubor „Básně noci“ – báseň „Edison“ – jedna z nejvýznamnějších básní českého poetismu, polytematická báseň, vznikla k 80. výročí Edisonových narozenin; 1. zpěv: Básník se toulá Prahou a cestou na mostě přes Vltavu potká hazardního hráče, který se chce zabít. Je to však pouze jeho představa, se kterou rozmlouvá. Ta ho doprovází domů a básník otevírá noviny, kde se dozví o Edisonovi; báseň je psaná bez interpunkce, výjimkou jsou otazníky a vykřičníky, anafora – piják, refrén - „Bylo tu však něco těžkého co drtí, smutek stesk a úzkost z život a smrti.“, pesimismus, smutek, častá přirovnání – „Naše životy jsou truchlivé jak pláč“, obměny refrénu ve verších, pravidelný rým, pesonifikace, inverze – „Z hradčanského dómu bilo dvanáct právě“, na konci se refrén změní v optimistickou verzi – „Bylo tu však něco krásného co drtí, odvaha a radost z života a smrti.“ nepravidelné sloky, polytematická báseň.