Politické krize na Balkáně

Společné problémy států na Balkáně: v 80. letech hospodářská krize, do krize se dostávají místní komunisté, národnostní konflikty.

Bulharsko

Odpor proti komunismu spojen s odporem Turků proti pobulharšťování. Turci nesměli užívat turecká jména, prchali do Turecka.
V listopadu 1989 vůdce bulharských komunistů Todor Žižkov odvolán z funkce, komunisté se vzdali vedoucí úlohy, komunistická strana se přejmenovala na socialistickou.
V létě 1990 parlamentní volby vyhráli socialisté, ale řada obyvatel chtěla, aby byly i prezidentské volby. Vyhrál představitel demokratů Želju Želev. Komunisté si udrželi pozice až do roku 1997, kdy vyvrcholila hospodářská krize, byly krvavé protivládní nepokoje, v předčasných volbách zvítězili demokraté, Bulharsko se sbližuje s evropskými strukturami.

Rumunsko

Zde byla dlouhá hospodářská krize, vůdce komunistů Nicolae Ceausescu Rumunsko izoluje od okolních zemí. V Rumunsku byl tvrdý národnostní útlak, Ceausescu rozhodl roku 1988 o likvidaci dvou tisíc maďarských a německých obcí – obyvatelstvo muselo násilně do měst a bylo porumunštěno.
V prosinci 1989 vypukly národnostní nepokoje v Temešváru proti útlaku, Ceausescu nechal demonstraci rozehnat střelbou z helikoptér.
17. prosince proti němu vypukla nová demonstrace, tajná policie Securitate vtrhla do nemocnice, vraždila zraněné z předchozí demonstrace, mrtví odváželi, zdemolovali nemocnici i další pacienty. Vypukly další demonstrace.
21. prosince v Bukurešti Ceausesco zorganizoval demonstraci na svou podporu, proti němu vystoupila armáda odmítající střílet do civilistů.
Securitate zaútočila na děti jdoucí z divadla – 12 000 obětí. Ceausescu byl zatčen na útěku, odsouzen a popraven. Pak řádění Securitate končí.
Ve volbách vítězí bývalí komunisté, neuměli ho řídit, aktivizují se demokraté, zvítězili až v prezidentských volbách 1996 – nastupuje Emil Constantinescu, sbližování s evropskými strukturami.

Albánie

Albánie byla nejizolovanější a nejchudší země v Evropě. 1985 zemřel Eaver Hoxha, pak roste aktivita demokratů – 1990 si vynutili volby, ale vláda je realizovala až 1991 – zvítězili komunisté, nebyli schopni zemi vyvést z krize.
1992 demokraté zvítězili v prezidentských volbách, vedoucím se stává Sali Berisha. Zahájil soudní stíhání bývalých komunistických zločinců, chtěl zlepšení vztahů s Řeckem.
1996 – parlamentní volby, kde demokraté zvítězili, hospodářské problémy pokračují, demokraté začali podporovat vklady do pyramidových investičních fondů – zkrachovaly – řada lidí přišla o celoživotní úspory.
V lednu 1997 – protivládní povstání, Albánii před rozvratem zachránila OSN.
Léto 1997 – předčasné volby – k moci se dostali bývalí komunisté.